Háliidat go leat mielde nanneme sámi ásahusaid ja váikkuhit sámi servodatovddideapmái?

Se under for stillingsutlysning på norsk
Sámediggi lea nationála álbmotválljen orgána sápmelaččaide Norggas. Sámediggi bargá politihka ja hálddahusa bokte vai sápmelaččat besset sihkkarastit ja ovdánahttit gielaset, kultuvrraset ja servodateallima. Sámedikki bargin lea dus vejolašvuohta doalvut Sámedikki min višuvnna guvlui Ovttas nannet Sámi.
 
Ráđđeaddi/Seniorráđđeaddi
Virggi birra

Sámedikkis lea rabas virgi ráđđeaddin/seniorráđđeaddin. Don galggat bargat prošeaktabargguiguin, ja dus galgá leat guovddáš rolla sámi ásahusaid ovdánahttimis ja nannemis. Virgái gullá kártet dárbbuid, ráhkadit fágalaš rávvagiid ja váikkuhit strategalaš proseassaide mat bidjet vuođu boahtteáiggi ásahushámádahkii Sámis. Don galggat maid barggat Sámedikki eaiggátvuođadieđáhusain ja giella- ja kulturinstitušuvnnaid mat ožžot njuolggadoarjaga. Don oaččut vejolašvuođa bargat lávga politihkalaš proseassaiguin ja váikkuhit njuolga sámi ásahusaid ovddideapmái. Virggis beasat fágalaččat ovdánit go guoská ásahusaid ovdáneapmái, eaiggátstivremii ja almmolaš hálddašeapmái, ja beasat mielde viiddis sámi fága- ja ovttasbargofierpmádahkii. Don beasat oassin organisašuvnnas mii ovdána, mas leat buorit vejolašvuođat fágalaččat ovdánit, váldit ovddasvástádusa ja lea váikkuhanvejolašvuohta.   
  
Dá lea virgi dutnje gii háldiidat váikkuhit servodatovddideapmái, leat mielde politihkalaš proseassain ja bargat dakkár fágabirrasis mas lea stuora mearkkašupmi sámegiela, kultuvrra ja servodateallima ovdáneapmái. 
Sámedikkis leat olu kántorbáikkit maid gaskkas sáhtát válljet, ja don sáhtát bargat kántorbáikkis gos leat guoros kántorlanjat. Juste dál leat mis guoros kántorlanjat Kárášjogas, Guovdageainnus, Vuonnabađas, Aarbortes, Skániin, Snoasa ja Ájluovttas Hápmiris.
Sámedikki bargit fertejit rehkenastit veahá mátkkoštit.
 
Barggut
Virggis leat čuovvovaš barggut: 
Kártet ja analyseret ođđa sámi ásahusaid geográfalaš ja fágalaš dárbbuid. 
 Ráhkadit fágalaš rávvagiid, modeallaid ja eavttuid ásahusovddideapmái. 
 Jođihit ja láhčit proseassaid ja ovttasbarggu siskkáldas fágabirrasiiguin, ásahusaiguin, gielddaiguin ja eará aktevrraiguin 
Hábmet ja gárvvistit Sámedikki eaiggátvuođadieđáhusa ovttas sekšuvnnain ja fágabirrasiiguin. 
Ráhkadit raporttaid, plánaid ja ovdánandokumenttaid prošektii. 
Váikkuhit čuovvoleami ja kvalitehta sihkkarastima njuolgga doarjagiin ja eaiggátvuođain. 
Ovddastit ossodaga siskkáldas ja olgguldas forain, ja searvat ovddidanproseassaide, gulaskuddamiidda ja máhttojuohkimiidda. 
Váikkuhit dan ahte ovddiduvvojit rutiinnat ja struktuvrrat guhkesáiggi ja politihkalaččat vuođđuduvvon ásahusovddideapmái. 
 
Du bargobeaivi hábmejuvvo dárbbuid mielde ja du gelbbolašvuođa mielde. Fertet rehkenastit ahte virggi ja juhkosa barggut ja ovddasvástádussuorggit rivdet ásahusa dárbbuid mielde.
 
Gelbbolašvuohta
Dus ferte leat:  
Mastergráda relevánta fágasuorggis (omd. stáhtadieđa, servodatdieđa, almmolaš hálddašeapmi dahje organisašuvdna ja jođiheapmi, kultuvra ja servodatovdáneapmi dahje sullasaš). Bachelorgráda vástideaddji fágasurggiin sáhttá árvvoštallojuvvot jus ohccis lea unnimusat vihtta jagi relevánta ja nanu bargovásáhus, ovddemustá almmolaš suorggis, politihkalaš stivrejumis, strategalaš čielggadanbarggus dahje vástideaddji bargguin. 
Buorre njálmmálaš ja čálalaš ovdanbuktinnákca darogiela. 
Máhttu sámi servodatdiliid ja politihkalaš proseassaid birra. 
Buorre digitála gelbbolašvuohta 
 
  Lea ovdamunnin jus: 
Lea vásahus ásahusovddideamis, kultur- ja giellahálddašeamis dahje eaiggátstivremis. 
Bargovásáhusat almmolaš hálddašeamis ja politihkalaš stivrejuvvon organisašuvnnain. 
Vásáhusat analysa- ja čielggadanbargguin, ja stivren- dahje strategiijadokumeanttaid ráhkadeamis. 
Lea vásihus prošeaktajođiheamis dahje prošeaktastivrenmetodihkas. 
Máhtat geavahit prošeaktastivren, analyseren ja raporteren reaidduid. 
Lea buorre sámegielgelbbolašvuohta. 
 
Persovnnalaš iešvuođat: 
Mii ohcat du gii barggat iešheanalaččat ja válddát ovddasvástádusa jođihit proseassaid viidásit, maiddái dalle go rámmat rivdet ja barggut gáibidit čielga vuoruhemiid. Dus leat buorit analyhtalaš attáldagat, ja don leat čeahppi čiekŋudit váttis áššečuolmmaide, gávdnat eseanssa ja ovdanbuktit fuomášumiid čielga ávžžuhussan. Dus galga lága ovttasbargu iežat bargoskihpáriiguin, jođiheddjiiguin, ásahusaiguin, gielddaiguin ja eará olggobeale aktevrraiguin, ja danne mii ohcat olbmo geas leat buorit gulahallanattáldagat ja gii duddjo luohttámuša gulahallamis ja proseassabarggus. Mii deattuhat maiddái ahte leat innovatiiva ja sáhkkii, ja ahte máhtát ođđa jurdagiid buktit, ovdánahttit buriid čovdosiid ja leat mielde ovdánahttime ásahusbirrasa. Seammás don fertet leat struktuvrralaš jadus ferte leat buorre čađahannákca, sihkkarastindihte kvalitehta, jođu ja ortnega dokumentašuvnnas, raporteremis ja bargoproseassain. 
 
Gelbbolašvuođa árvvoštaladettiin deattuhuvvo oahppu, bargoduogáš, persovnnalaš heivvolašvuohta ja bargomiella virgái.
Geat eai hálddaš sámegiela, leat geatnegahtton čađahit SÁÁL 1 ja 2 eksámena guovtti jagi sisa maŋŋel virgádeami. Dát vástida jahkebealovttadahkii, maid bargoaddi máksá. Bargoaddi galgá láhčit dili nu ahte ođđa bargi sáhttá čađahit sámegieloahpu ovdalgo guokte jagi leat vássán virgádeami rájes.
 
Ohcanáigemearri 10.06.2026 
 
Mii fállat

Min luhtte beasat bargat miellagiddevaš bargguid Sámedikki máŋggabealat birrasis.
Šattat oassin doaimmas man leat ovdánahttimin, ja gos lea bargomokta ja buorre bargobiras. Mii leat rámis go min guhkesáiggi mihttomearri lea ahte sámegiella lea min váldogiella, ja mii bargat strategiijaiguin olahan dihte dan mihttomeari guhkit áiggi vuollái. Mis leat ollu bargit geat dárbbašit sihke njálmmálaš ja čálalaš sámegielgelbbolašvuođa ovdal go mii olahit mihttomeari.
Sámediggi čuovvu stáhta láhka- ja šiehtadusdoaimma.
 
Min luhtte oaččutBuriid loatna- ja ealáhatortnegiid Stáhta penšuvdnakássas, gessojuvvo 2% bálkkás Stáhta penšuvdnakássii.Buohkain geat ásset guovlluin gulle Finnmárkui ja Davvi-Romsii lea vejolašvuohta oažžut oaniduvvot oahppoloana Stáhta loatnakássas 20 proseanttain jahkái gitta 60 000 ru rádjai, sii ožžot maiddái sierra vearrogessosa.Nuvttá mánáidgárdesadji Finnmárkkus ja Davvi-Romssas Máškidis bargoáigi ja eará buorit čálgoortnegatVahkkosaččat sáhttá hárjehallat diimmu bargoáiggisGelbbolašvuođaloktema sámegielas ja kulturipmárdusas
 
Máŋggabealatvuohta Sámedikkis
Mii oaivvildit ahte fátmmasteapmi ja máŋggabealatvuohta lea givrodat. Mii háliidit mielbargiid geain lea iešguđetlágan gelbbolašvuohta, fágakombinašuvnnat, eallinvásáhusat ja perspektiivvat vai barggut čovdojuvvojit vel buorebut. 
Sámediggi ávžžuha evttohasaid, geain lea gelbbolašvuohta, ohcat bargui beroškeahttá agis, sohkabealis, nationála dahje čearddalaš duogážis, doaibmavádjitvuođas dahje CV ráiggis.
Sámediggi lea IA-(SB) bargosadji (Searvadeaddji Bargoeallin) ja deattuha bargodilálašvuođaid heiveheami iešguhtege mielbargái.
Bálká- ja bargoeavttut
Virgi bálkáhuvvo Stáhta regulatiivva mielde virgekodas 1434 Ráđđeaddi, 600.000 ru. 800 000 ru. / 1364 Seniorráđđeaddi 680.000 ru - 920.000 ru,  vuolgá ohcci bargohárjáneamis ja gelbbolašvuođas. Virgáduvvot 1364 Seniorráđđeaddin, gáibiduvvo dábálaččat masterdási oahppu ja guhkit relevánta bargohárjáneapmi. Virgádeapmi dahkko gustovaš lágaid, njuolggadusaid ja šiehtadusaid olis.   
Virggis lea 6 mánu geahččalanáigi.
 
Ná ozat virgái min lusa
Orru go virgi miellagiddevaš ja háliidat go ohcat? Jus galggat registrerejuvvot siskkaldas ohccin, de fertet sáddet ohcama DFØ HR bokte. DFØ HR siidduid listtus gávnnat “Karrierer” nammasaš siiddu, gosa buot siskkaldas virgealmmuheamit biddjojuvvet, ja gos don maiddái sáddet ohcama. Mii bivdit du bidjat mielde oahppo- ja bargoduođaštusaid ja ohcanreivve. Mii bivdit du namuhit unnimusat guokte referánssa juogo ohcanreivves dahje CV:s. Jus dus lea oahppu olgoriikkas, de bivdit mii du bidjat mielde dohkkeheami Alit oahpu- ja gelbbolašvuođadirektoráhtas. Don gávnnat eanet dieđuid dan birra dás: Søk godkjenning av høyere utdanning (bachelor, master, ph.d) | HK-dir (hkdir.no). Mii árvvoštallat du ohcama daid dieđuid vuođul maid leat sádden midjiide go ohcanáigemearri lea dievvan. Lea danne dehálaš ahte don čájehat movt du gelbbolašvuohta deavdá gelbbolašvuođagáibádusaid mat leat čilgejuvvon almmuhusas.
 
Ohcciidlistu
Go ohcanáigemearri lea dievvan, de ráhkadit mii almmolaš ohcciidlisttu. Jus it hálit iežat nama oidnot dán listtus, de fertet russet ja čilget dan ohcamušas. Mii váldit oktavuođa duinna jus eat sáhte vuhtiiváldit du sávaldaga čiehkat nama ohcciidlisttus. Ohcciidlisttu beassá geahččat go jearrá.
 
Oktavuohta
Eanet dieđuid virggi birra oaččut go válddát oktavuođa: Ossodathoavddain Magne Svineng, tlf. +915 42 098 – Magne.svineng@samediggi.no dahje Juogushoavddain Johan Matheus Triumf, tlf. +47 78 48 42 81  - Johan.matteus.triumf@samediggi.no.   
Eanet dieđud Sámedikki birra gávnnat min ruovttusiiddus samediggi.no.
 
Min birra
Sámedikki bargit barget dieđuid vuođul ja lea njunuš institušuvdna Sámis. Min bargiin lea alla gelbbolašvuohta iešguđet fágasurggiin ja áŋgiruššet Sámedikki mandáhttii, višuvdnii ja bargguide. Sámedikki bargin don sáhtát earret eará bargat politihkalaš mearrádusaid čuovvulemiiguin, joatkevaš buoridemiiguin ja hálddašan- ja áššemeannudanbargguiguin.
Sámedikki hálddahusa jođiha direktevra, dat lea juhkkojuvvon fágaossodagaide ja juhkosiidda, ja das leat sullii 150 jahkebarggu. Sámedikkis leat gáiddus bargosajit, gos bargit barget ossodagaid ja juhkosiid rastá. Parlameantavisti lea Kárášjogas, ja eará kántursajit leat Vuonnabađas Unjárggas, Guovdageainnus, Olmmáivákkis Gáivuonas, Romssas, Skániin Dielddanuoris, Ájluovttas Hábmeris, Aarbortes ja Snåases. Bargit sáhttet guossin bargat eará kántorsajiin. Dat ábuha dasa ahte bargit oahpásmuvvet Sámi iešguđet guovlluide, ja huksejit oktavuođaid ja bargobirrasa ossodagaid, juhkosiid ja kántorsajiid rastá.
 
Sámedikki višuvdna: Ovttas nannet Sámi
"Ovttas nannet Sámi" lea Sáme

This listing is from nav. View original listing ↗